Claude Code mods: jak si přizpůsobíš agenta za pár minut

Claude Code mods jsou největší změna, jakou Anthropic za poslední měsíce do svého agenta dodal. Od 1. října 2026 si můžeš malými TypeScript funkcemi přepsat to, jak Claude Code běží — co vidí, co smí spustit i jak vypadá jeho rozhraní. Pokud ti kdykoliv vadilo, že agent dělá něco „téměř správně, ale ne úplně“, mods jsou na to odpověď.

V tomto návodu si ukážeme, co mods dokážou, jak si jeden nainstaluješ za pět minut i jak si necháš napsat vlastní mod, aniž bys musel psát TypeScript sám. A protože mody běží s tvými plnými oprávněními, projdeme i bezpečnost — tuhle část rozhodně nepřeskakuj.

01Co jsou Claude Code mods a čím se liší od hooks

Mod je plugin složený z JavaScriptových nebo TypeScriptových obslužných funkcí. Claude Code při práci neustále vyvolává události: volá nástroj, odesílá prompt do modelu, kreslí část obrazovky, žádá o povolení. Mod se na kteroukoliv z těchto událostí navěsí a může ji sledovat, upravit, nebo kompletně převzít a udělat místo ní něco jiného.

Klíčový rozdíl oproti tomu, co už znáš. Hooks, které jsme rozebrali v návodu na automatizaci workflow, fungují zvenčí: spustí shell skript, HTTP request nebo vloží prompt podle zápisu v settings souboru. Mod běží uvnitř Claude Code jako plnohodnotný kód. Právě proto dokáže to, co hooks neumí — přepsat prompt dřív, než dorazí do modelu, kreslit vlastní UI nebo rovnou nahradit vestavěnou funkci. Anthropic to v oznámení z 1. října 2026 říká na rovinu: hooks uživatelům něco kontroly daly, ale přepisovat události, kreslit UI ani nahrazovat funkce neuměly. Mods ano.

Mody se instalují a sdílejí jako pluginy, takže pokud znáš pluginy pro Claude, znáš i distribuci modů. Fungují v Claude Code CLI i v záložce Code v desktopové aplikaci.

Prakticky to znamená zlom v tom, jak si agenta dáváš dohromady. Doteď jsi musel buď čekat, až Anthropic dodá funkci, kterou potřebuješ, nebo ji obcházet hooky a externími skripty. Teď můžeš chování agenta změnit sám, od zevnitř — a výsledek sdílet s týmem jako běžný plugin.

02Co všechno mod dokáže

Přehled toho, co jediná funkce modu zvládne, podle oficiální dokumentace k verzi 2.1.287 (říjen 2026):

• Přepsat prompt před odesláním do modelu — můžeš automaticky doplňovat kontext projektu, odstraňovat citlivé údaje nebo vnutit konvence pro komentáře.
• Zablokovat, přepsat nebo zopakovat volání nástroje — například pozastavit rm -rf a nechat si nejdřív ukázat, co by to smazalo.
• Rozhodnout o povolení místo tebe — schválit či zamítnout permission request automaticky podle pravidel, která si nadefinuješ.
• Odstranit tajemství z výstupů nástrojů — API klíče a tokeny se redigují dřív, než je Claude vůbec přečte.
• Nakreslit vlastní interface — panel vedle transkriptu nebo pruh nad promptem s taby, tlačítky a vstupními poli.
• Přestylovat vlastní UI Claude Code — řádek volání nástroje, spinner nebo dialog s otázkou může vypadat podle tebe.
• Přidat vlastní /command — funkce, která se spustí okamžitě, bez Claude „kola“, i když agent zrovna pracuje na něčem jiném.
• Sdílet data mezi hooky — jeden handler počítá volání nástrojů a druhý zobrazuje číslo vedle spinneru; co jeden zapamatuje, druhý ukáže.

03Jak nainstalovat Claude Code mod

Instalace je otázka minut. Stačí jeden mod z důvěryhodného marketplace, nebo si ho napíšeš sám — obě cesty popisujeme dál v článku.

claude --version

claude plugin validate ./nejaky-mod

/plugin install token-chart@tvoje-organizace

claude plugin install token-chart@tvoje-organizace

04Tři ukázkové mody, které stojí za pozornost

Anthropic sdílí vzorové mody v repozitáři claude-code-playground. Každý je kompletní plugin a ilustruje jiný typ úpravy:

• token-weather — kreslí „předpověď“ tvého kontextového okna nad prompt. Vidíš na první pohled, jak rychle se ti plní kontext, a můžeš včas srazit session nebo přesunout práci do paralelního workspace.
• blast-radius — pozastaví riskantní shell příkaz (rm -rf, force push) a ukáže, co by změnil, s tlačítky „pokračovat“ a „zrušit“. Pro týmy, kde agent běží na živých repozitářích, je to nejrychlejší pojistka.
• replay-theater — přidá příkaz /replay, který krok za krokem přehraje souborové úpravy z posledního tahu agenta. Ideální na code review toho, co agent vlastně změnil.

Repozitář se sdílí „tak jak je“, bez podpory. Jako zdroj inspirace pro vlastní mody je ale ideální — každý vzor má README s popisem stavby.

05Scénáře, kde se mods vyplatí nejvíc

Ukázkové mody jsou jen startovní čára. Když si to promítneš do každodenní praxe, typicky se objevují tři scénáře:

• Pojištění produktového repozitáře. Mod ve stylu blast-radius může držet každý destruktivní příkaz a ukázat ti jeho dopad, než ho pustíš. U malého týmu bez vlastní CI pojistky to ušetří hodiny oprav po jednom nepovedeném refaktoru.
• Ochrana tajemství u klientských projektů. Mod redigující API klíče a přístupové tokeny z výstupů nástrojů dřív, než je Claude přečte, dělá rozdíl mezi „agent viděl produkční klíč“ a „neviděl“. U agentů, které pracují s cizí infrastrukturou, to dává smysl jako povinná vrstva.
• Viditelnost dlouhých běhů. Když agent pracuje hodiny na velkém úkolu, panel s využitím kontextu a přehledem změn ti řekne, kdy session srazit a kdy nechat běžet — místo toho, abys to zjišťoval zpětně z logů.

Společný jmenovatel: mod řeší něco, co se opakuje každý den a co tě stojí pozornost. Jednorázovou věc vyřešíš promptem, opakovanou módem.

06Jak si necháš napsat vlastní mod

Nemusíš umět TypeScript. Oficiální cesta zní: popiš v session Claude Code, co chceš, a mod ti napíše sám agent. Pracovní postup:

1. Otevři session v adresáři, kde chceš mod vyvíjet (ideálně samostatný repozitář nebo adresář pro plugin).
2. Popiš chování konkrétně: „Přidej panel nad prompt, který po každém requestu zobrazí graf využití kontextového okna“ funguje lépe než „udělej mi něco s UI“.
3. Nech agenta mod napsat, načti ho přes --plugin-dir a vyzkoušej na jedné session.
4. Až funguje, publikuj jako plugin do vlastního marketplace — a sdílej v týmu.

Design modů Anthropic zveřejnil před spuštěním na GitHubu, takže mechanika událostí je zdokumentovaná veřejně. Když budeš chtít jít hlouběji než popisování agentovi, oficiální dokumentace má kompletní příklad stavby včetně souborů pluginu.

07Bezpečnost: mody běží s tvými oprávněními

Pozor Mod není sandboxovaný kód. Běží s tvými oprávněními a po načtení může: číst a zapisovat soubory kamkoli, kde můžeš ty, spouštět procesy a volat síť; číst tvé tajemství včetně API klíčů z proměnných prostředí a settings; vidět každý prompt a každé volání nástroje; přepisovat prompt i volání nástroje; schvalovat tool cally bez ptaní; a utrácet tvůj usage na tvém tarifu nebo API klíči. Sandbox v Claude Code izoluje Bash příkazy, které spouští Claude — proces, který spustí mod, běží mimo něj.

Z toho plyne jednoduché pravidlo: instaluj mody jen od autorů a marketplace, kterým věříš — úplně stejně jako bys instaloval jakýkoli kód na svůj počítač. Před instalací cizího modu si projdi výstup claude plugin validate a při prvním testu ho načítej jen na jednu session přes --plugin-dir.

Pro firmy je tu enterprise vrstva: správce může zakázat načítání uživatelských modů (allowManagedModsOnly) a nechat běžet jen schválené. Globálně vypneš všechny vlastní mody pomocí "disableAllHooks": true v ~/.claude/settings.json — pozor, tím padnou i settings hooks a vlastní status line. Co spravuje organizace, dál běží.

08Kdy místo modu sáhnout po něčem jednodušším

Mod je největší kalibr, jaký máš. Než se do něj pustíš, zvaž, jestli ti nestačí něco lehčího:

Pokud ti hooks nebo skill dělají 90 % toho, co potřebuješ, mod nepiš. Mod dává smysl ve chvíli, kdy chceš modifikovat samotný běh agenta — jeho UI, práva, směrování requestů nebo vzhled výstupů. Přehled všech možností přizpůsobení najdeš i v katalogu na stránce Claude.

09Časté otázky