Paralelní Claude Code je nejjednodušší způsob, jak z jednoho terminálu dostat dvojnásobek práce. Přesto většina vývojářů spouští agenty postupně — jeden dodělá úkol, teprve pak startuje další. Důvod bývá stejný: dva agenti v jednom adresáři si navzájem přepisují soubory a končí to merge konflikty, které řešíš déle, než bys ušetřil.
Řešení se jmenuje git worktree a Claude Code ho dnes má vestavěné přímo v CLI přes příznak --worktree. V tomhle článku najdeš kompletní playbook: základní příkazy, nastavení prostředí, postupy, na kterých se shodují nejpopulárnější YouTube návody, i to, co jsme si sami otestovali. Pokud s Claude Code teprve začínáš, mrkni nejdřív na přehled nástroje Claude Code.
Proč právě git worktree
Když spustíš dvě relace Claude Code ve stejném adresáři, obě vidí tentýž stav souborů. První agent přepíše soubor, který druhý zrovna čte. Testy padají na změnách, které nikdo nechtěl. A nakonec git status vypadá jako po výbuchu.
Git worktree řeší problém u kořene: každá relace dostane vlastní pracovní adresář a vlastní větev, ale sdílí jednu historii repozitáře a jeden remote. Jedna relace může stavět feature, druhá mezitím opravovat bug, a jejich soubory se nikdy nepotkají. Sloučení změn pak řeší standardní git workflow (větve, pull request) — tedy až na konci, kdy je to levné, a ne průběžně uprostřed práce.
Claude Code má worktree podporu jako oficiální funkci — dokumentace Run parallel sessions with worktrees (stav k 2. 10. 2026) pokrývá celý životní cyklus od vytvoření po úklid.
Co je git worktree (a co není)
Git worktree je funkce gitu, která existuje od roku 2015, ale masivní popularitu získala až s AI agenty. Umožňuje mít z jednoho repozitáře více pracovních adresářů najednou, každý na jiné větvi:
- Žádný druhý clone — sdílí se jediný
.gitadresář, takže vytvoření worktree trvá sekundy a nezabírá místo navíc. - Každý worktree má vlastní soubory a vlastní branch, ale stejnou historii a remote jako hlavní checkout.
- Nezáleží, jestli pracuješ v terminálu nebo v desktopové aplikaci — Claude Code umí worktree v obou.
V Claude Code se worktrees standardně zakládají do .claude/worktrees/<název>/ v kořenu repozitáře, na nové větvi pojmenované worktree-<název>. Tenhle konvence se hodí znát, až budeš něco hledat na disku.
Základní použití: claude --worktree
Celá magie je jeden příkaz:
claude --worktree feature-auth
Claude Code vytvoří izolovaný worktree, přepne se do něj a začne pracovat na čisté větvi worktree-feature-auth. Druhý terminál, jiný název — a máš dva paralelní agenty, kteří si nemůžou překážet:
claude --worktree fix-login-bug
Pár věcí, které stojí za to vědět:
- Název můžeš vynechat, Claude si vygeneruje vlastní (třeba
bright-running-fox). - Zkratka
-wfunguje stejně:claude -w feature-auth. - Neinteraktivní režim
-ppřeskočí kontrolu trust dialogu; interaktivní spuštění v novém adresáři ho vyžaduje. - Přidej
.claude/worktrees/do.gitignore, aby ti worktrees nezacláněly v git status hlavního checkoutu. - Relaci později obnovíš příkazem
claude --worktree feature-auth --resume.
Existují i pokročilejší varianty: --tmux otevře relaci v tmux okně, --worktree "#1234" vytvoří worktree přímo z pull requestu a v desktopové aplikaci stačí při startu relace zaškrtnout volbu worktree. Worktree může během relace vytvořit i samotný agent — stačí ho o to požádat („work in a worktree“).
Důležitý detail: izolace není jen konvence „slibím, že nebudu sahat vedle“. Claude Code ji aktivně vynucuje a blokuje agentovi pokusy, které by vedly do hlavního checkoutu:
- úpravy souborů (
Edit,Write) mířící do hlavního adresáře, - příkazy, jejichž pracovní adresář se řeší do hlavního checkoutu,
- git příkazy přesměrované do hlavního repozitáře (
git -C, proměnnáGIT_DIRa podobně).
Agent takový pokus vidí jako chybu nástroje s vysvětlením, jak příkaz přepsat. Stejná pravidla platí i pro všechny subagenty, které izolovaná relace spustí — izolace se dědí.
Playbook z YouTube: tři kroky, na kterých se shodují všechny návody
Nejlepší návody na paralelní agenty — třeba Run Multiple AI Agents in Parallel (14. 6. 2026) nebo Parallel Claude Code + Git Worktrees (22. 4. 2026) — se v detailech liší, ale jádro postupu je všude stejné:
Rozděl úkol na nezávislé kusy
Paralelní běh se vyplatí jen, když se úkoly netýkají stejných souborů. Refactor auth vrstvy + nová testovací sada? Ideální kombinace. Dvě změny v témže souboru? Radši sekvenčně, jinak řešíš konflikt při sloučení.
Konkrétně: na e-shopu může jeden agent stavět filtr produktů (komponenty + query), zatímco druhý píše export faktur do PDF (nová služba + routa). Téměř se nepřekrývají, takže oba běží celou dobu naplno a merge je formalita.
Každému agentovi vlastní worktree
Jeden terminál, jeden název worktree, jeden úkol. Popis úkolu agentovi buď co nejkonkrétnější — v izolovaném worktree agent nevidí, co dělají ostatní, takže z něj nemůže číst kontext.
Slučuj přes pull request, ne ručně
Hotový agent odevzdá práci na své větvi. Sloučení jde přes běžný PR workflow, kde vidíš diff a můžeš konfliktů řešit kontrolovaně. Konflikt při merge je levný; konflikt v průběhu práce dvou agentů je drahý.
Pozor pokud si agenti spouštějí lokální servery nebo databáze, hlídej si porty a migrace. Dvě aplikace na portu 3000 se nepotkají dobře — každému worktree dej vlastní port.
Nastavení prostředí: .worktreeinclude a závislosti
Worktree je čerstvý checkout — najdeš v něm jen trackované soubory. Chybí node_modules, chybí .env. Než agent začne pracovat, musí mít prostředí připravené:
# .worktreeinclude v kořenu repozitáře
.env
.env.local
config/secrets.json
Soubor .worktreeinclude používá syntaxi .gitignore a Claude Code do každého nového worktree automaticky zkopíruje vyjmenované ignorované soubory. Závislosti si buď nainstaluje sám agent (stačí ho o to požádat), nebo v worktree spusť setup ručně.
Pro základnu větve platí default worktree.baseRef: "fresh" — nový worktree větví z defaultní větve na remote, takže startuje na čistém stavu. Pokud má agent navazovat na tvou rozdělanou práci, nastav v settings "head" a worktree se větví z tvého lokálního HEAD.
Vyzkoušeli jsme to: izolovaný agent v praxi
Postup jsme si otestovali (2. 10. 2026, Claude Code CLI 2.1.287) na čerstvém git repozitáři s gitignorovaným .env a souborem .worktreeinclude:
claude -p --worktree demo-feature "Vytvoř soubor feature.txt s textem 'prace v worktree'"
Co jsme skutečně viděli:
- Worktree vznikl na
/.claude/worktrees/demo-feature, agent hlásil pwd uvnitř worktree. - Větev se jmenovala přesně
worktree-demo-feature. - Nový soubor
feature.txtexistoval jen v worktree; v hlavním checkoutu se objevila jen nová složka.claude/— proto ten tip s.gitignorevýše. .envse do worktree zkopíroval automaticky (díky.worktreeinclude) — bez něj by tam nebyl.- Worktree byl po skončení
-pběhu uzamčený (vgit worktree listjakolocked).
Zámek je detail, který tě může překvapit: neinteraktivní -p běhy si po sobě worktree neuklízejí a nechávají na něm zámek.
Úklid: git worktree remove a zámky
Interaktivní relace se tě na exit zeptá, jestli worktree smazat (a sama ho smaže, když je čistý). Po -p běhu uklidíš ručně — a tady si ověřte ten zámek:
git worktree remove .claude/worktrees/demo-feature # selže: locked
git worktree unlock .claude/worktrees/demo-feature # odemkne
git worktree remove .claude/worktrees/demo-feature # hotovo
Ověřili jsme si přesně tenhle postup — remove bez unlocku skončil chybou cannot remove a locked working tree, po unlocku vše prošlo. Worktree s neuloženou prací maž s --force (a jen když si jsi vědom, co mažeš — smaže to i commits na větvi).
Kdy worktree nestačí: další cesty k paralelnímu Claude
Worktree ti izoluje soubory, ale paralelní práce s Claude Code má i další úrovně:
- Agent view — několik agentů pod jedním dohledem v přehledném UI, ideální když chceš vidět, co kdo dělá.
- Projekty a thready — delegování úkolů na paralelní thready v rámci jednoho projektu.
- Paralelní agenti v cloudu — pokud nechceš alokovat vlastní terminály a stroj, stejný vzor jde zvládnout v cloudu.
- Subagenti s
isolation: worktree— jeden agent může svoje vlastní subagenty pouštět do worktrees automaticky (stačí v definici subagenta uvéstisolation: worktree). - Cross-session messaging — worktrees izolují soubory, ale Claude Code umí předávat zjištění mezi paralelními relacemi i jinak, když agenti potřebují spolu komunikovat.
Pro začátek doporučuji postup zdola nahoru: dva worktrees na dva nezávislé úkoly, a až ti to sedne, přidej Agent view nebo subagenty.
Časté otázky
Kolik paralelních agentů je rozumné spustit?
Záleží na tom, jak dobře umíš práci rozdělit. Startuj se dvěma nezávislými úkoly; více agentů smysl dává jen, když se úkoly nepřekrývají v souborech a zvládneš jejich výstupy kontrolovat. Kvalita review klesá s každým dalším paralelním agentem.
Musím mít v repozitáři GitHub nebo jiný remote?
Ne. Worktree funguje čistě lokálně. Remote je potřeba jen pro variantu --worktree "#1234" (checkout pull requestu) a pro defaultní baseRef: "fresh", který se větví z remote default větve — bez remote Claude Code použije lokální HEAD.
Co se stane, když agent v worktree spadne?
Práce zůstane na disku — worktree i jeho větev přežijí. Relaci obnovíš přes claude --worktree <název> --resume. Worktree po padlém agentovi může zůstat zamčený; odemkni ho přes git worktree unlock.
Jaký je rozdíl mezi worktree a subagentem?
Subagent dělí práci uvnitř jedné relace (jeden kontext, více rolí), worktree izoluje celé relace navzájem (vlastní soubory, vlastní větev). Dají se kombinovat — subagent může mít vlastní worktree přes isolation: worktree.
Závěr
Paralelní Claude Code přes git worktree není hack, ale podporovaná funkce: claude --worktree <název>, druhý terminál, druhý úkol — a práce, která trvala celé odpoledne, je najednou hotová za půl. Přidej .worktreeinclude pro env soubory, hlídej zámky při úklidu a slučuj přes pull requesty. Když ti dva agenti přestanou stačit, máš nad nimi další patra — Agent view, projekty a cloudové paralelní běhy.
