Jedno vlákno, jeden model, jedna cena. Tak používá Claude Code většina vývojářů — a proto platí nejvíc ze všech. Přitom stačí rozdělit práci jako na výrobní lince: Sonnet staví, Haiku rojí, Opus radí. Každá role dostane model, který pro ni má smysl, a náklady klesnou o řád, ne o procenta.
V tomto návodu ti ukážu, jak nastavit více modelů v Claude Code najednou: hlavní vlákno na Sonnetu, levné subagenty na Haiku pro průzkum a čtení kódu a Opus jako poradce pro plánování a review. Všechno je podložené oficiální dokumentací Anthropicu, ceny platí k 9. 10. 2026.
Proč jeden model na všechno nestačí
Když necháš Claude Code na výchozím modelu, dělá všechno stejným nákladem. Prohledávání adresářů, čtení logů, sumarizace — úlohy, kde výkon navíc nikdo nepozná — běží na stejném modelu jako náročný refaktoring.
Rozdíl v cenách je drastický (API sazby za milion tokenů, vstup/výstup — podle oficiálního ceníku Anthropic, stav z 9. 10. 2026):
| Model | Vstup / výstup | Cache read | Na co ho |
|---|---|---|---|
| Haiku 5.5 | 0,10 / 0,50 $ | 0,01 $ | průzkum, čtení, fan-out úlohy |
| Sonnet 5.5 | 2 / 10 $ | 0,10 $ | psaní kódu, každodenní práce |
| Opus 5.5 | 4 / 20 $ | 0,20 $ | plánování, architektura, review |
Haiku je na vstupu 20krát levnější než Sonnet. Když milión tokenů čtení kódu přesuneš ze Sonnetu na Haiku, ušetříš 1,90 $. U agentů, kteří přečtou denně desítky souborů, se to sčítá rychle. Opus naopak zaplatí jen tam, kde rozhoduje kvalita úsudku — a kde ušetřená hodina tvého času stojí víc než dolary na tokenech.
Pokud platíš předplatné (Pro, Max), tokeny přímo neplatíš — ale modely ti žerou limit využití. Haiku subagent spotřebuje z kvóty zlomek toho, co stejná práce na Opusu. Třímodelové rozdělení se tedy vyplatí oběma způsobům placení.
Jak nastavit více modelů v Claude Code
Model se v Claude Code řeší na třech úrovních. Od nejkonkrétnější po nejglobálnější:
- model subagentu v jeho definičním souboru,
- proměnná prostředí
CLAUDE_CODE_SUBAGENT_MODELpro všechny subagenty, - model hlavního vlákna, který sdílí všechno, co vlastní model nemá.
Hlavní vlákno přepneš příkazem /model — například na claude-sonnet-5-5, nebo prostě na alias sonnet. Subagent má ve své definici (soubor v .claude/agents/ nebo ~/.claude/agents/) frontmatter pole model, které akceptuje aliasy sonnet, opus, haiku, fable, plné ID jako claude-opus-5-5, nebo inherit — tedy stejný model jako hlavní konverzace.
---
name: code-reviewer
description: Reviews code for quality and best practices
tools: Read, Glob, Grep
model: sonnet
---
You are a code reviewer. When invoked, analyze the code and
provide specific, actionable feedback on quality, security,
and best practices.
Claude Code řeší model subagentu v tomto pořadí: model předaný při konkrétním volání, pak pole model v definici, pak proměnná CLAUDE_CODE_SUBAGENT_MODEL a nakonec model hlavní konverzace (detaily popisuje dokumentace subagentů Claude Code, stav z 9. 10. 2026). Když chceš vnutit jeden model všem subagentům najednou, nastav v settings.json env blok:
{
"env": {
"CLAUDE_CODE_SUBAGENT_MODEL": "haiku",
"CLAUDE_CODE_SUBAGENT_MODEL_FORCE": "1"
}
}
Tip Běžící subagent ti ukáže svůj model v přehledu úloh. Zadej /tasks, dokud subagent běží — v jeho řádku uvidíš, na čem skutečně je. Bez kontroly snadno zjistíš až na faktuře, že sis celý den rojil na Opusu.
Detaily o tom, co subagenti vůbec jsou a jak se vytvářejí, jsem rozepsal v článku Subagenti v Claude Code: jak udržet kontext čistý. Tady se soustředíme jen na rozdělení modelů.
Haiku rojí: levní dělníci na průzkum
Nejrychlejší výhra je vestavěný subagent Explore, který Claude Code používá pro prohledávání a porozumění kódu. Ten totiž má vlastní model — a právě ten přepíšeš na Haiku definicí se stejným názvem:
---
name: Explore
description: Fast codebase exploration and file discovery
tools: Read, Grep, Glob
model: haiku
---
Explore the codebase. Find files and code relevant to the task.
Report paths and brief summaries, do not edit anything.
Vlastní definice Explore přebije vestavěnou a podrží si pole model — takže od té chvíle běží veškeré hledání v kódu na Haiku. Explore a Plan navíc přeskakují načítání CLAUDE.md a git stavu, aby zůstaly rychlé a levné; to z nich dělá ideální kandidáty na levný model.
Druhá vrstva roje jsou vlastní subagenti pro fan-out čtení: máš dvacet souborů k prozkoumání, logy k projít, dokumentaci k shrnutí? Nadefinuj si čtecího subagenta na Haiku a nech hlavní vlákno delegovat:
---
name: doc-sweeper
description: Reads documentation and log files, returns summaries
tools: Read, Grep
model: haiku
---
You read the given files and return a compact summary:
key facts, anomalies, anything relevant to the stated task.
Každý subagent má vlastní systémový prompt a vlastní prompt cache (na rozdíl od forku vlákna, který cache sdílí) — Haiku tak zůstane levný i při opakovaném použití. Od verze 2.1.198 subagenti dědí konfiguraci rozšířeného myšlení z hlavní relace, takže přepínače thinkingu řešit nemusíš. Pro úplnost: subagentu můžeš nastavit i vlastní úroveň effort přímo v definici, když chceš šetřit ještě agresivněji.
Opus radí: plánování a review na těžkém modelu
Opus 5.5 je dnes levnější než kdysi Opus 4.8 (4/20 $ oproti 5/25 $), pořád je ale dvakrát dražší než Sonnet. Smysl dává v rolích, kde rozhoduje úsudek:
Plánování. Než začneš velkou feature, přepni /model na opus, nech si sestavit plán a pak se vrať na sonnet a plán realizuj. Alternativa je vlastní subagent v režimu plánování — ve frontmatter jde nastavit permissionMode: plan a read-only nástroje, takže Opus vidí kód, ale nemůže ho měnit:
---
name: architect
description: Plans complex features before implementation
tools: Read, Grep, Glob
model: opus
permissionMode: plan
---
You are a senior architect. Study the codebase and produce
an implementation plan: steps, files to touch, risks.
Never edit files.
Review. Drahý model na čtení hotové práce je klasický advisor pattern: levný executor píše, drahý poradce kouká. Review subagent na Opusu s read-only přístupem ti chytí architektonické problémy, které Sonnet při psaní přehlédne — a protože k review nedochází každý token, jen v kontrolních bodech, cena se drží. Jak Opus 5.5 v Claude Code nasadit najdeš v článku Claude Opus 5.5: jak nasadit v Claude Code a ušetřit 40 %.
Pozor Na Fable (10/50 $) pro běžnou práci nesahaj. Je to model na nejnáročnější dlouhé agentní běhy a v tomto workflow by ti vyhladil rozpočet. Kdy se Fable přece jen vyplatí, rozepisujeme v článku Claude Fable 5.1: jak přejít a snížit náklady.
Třímodelové workflow v praxi
Jak vypadá jeden úkol rozdělený na role? Takhle:
- Plán (Opus). Nová feature, složitější migrace. Architect subagent přečte kód a vrátí plán kroků, rizik a souborů. Read-only, žádné úpravy.
- Realizace (Sonnet). Hlavní vlákno jde po plánu: píše kód, spouští testy, opravuje chyby. Sonnet 5.5 je na to stavěný — rychlost a inteligence v jednom.
- Průzkum a úklid (Haiku). Mezitím Haiku subagenti hledají související soubory, shrnují dokumentaci, kontrolují konzistenci JSDoc nebo logů. Výsledky vracejí shrnuté, ne celé.
- Review (Opus). Hotová práce zamíří k reviewerovi na Opusu. Ten vrací konkrétní připomínky, které Sonnet dotáhne.
Platí jedno jednoduché pravidlo: model roste s důležitostí rozhodnutí, ne s objemem práce. Když to otočíš a necháš Haiku rozhodovat o architektuře, dostaneš levný chaos. Když necháš Opusa číst logy, dostaneš drahou nudu.
Paralelní nasazení více vláken (třeba více worktrees vedle sebe) je přirozený další krok — o tom, jak paralelní Claude Code rozjet, už vyšel samostatný playbook s git worktrees.
Kolik to stojí (a kde jsou limity)
Zpátky k penězům, protože u kombinace modelů jde především o ně. Představ si agenta, který při práci přečte 2 milióny tokenů vstupu a vyrobí 200 tisíc tokenů výstupu:
- vše na Sonnetu 5.5: 4 $ vstup + 2 $ výstup = 6 $
- vstup přes Haiku, výstup na Sonnetu: 0,20 $ + 2 $ = 2,20 $
Jedno přepnutí průzkumu na levný model ušetří 60 % nákladů úkolu. A pokud je část vstupu v prompt cache (opakovaný kontext, instrukce, znovunačtené soubory), čte se za desetinu až dvacetinu plné ceny — Haiku 0,01 $, Sonnet 0,10 $, Opus 0,20 $ za milion tokenů.
Dvě pasti, na které si dej pozor:
- Haiku 5.5 má pásmo se dvěma sazbami. Ceny 0,10/0,50 $ platí pro prompty do 100 tisíc tokenů; delší prompt platí 0,50/2,50 $. Rozsáhlý kontext tedy na Haiku patřičně prodraží — pro dlouhé čtení s křížovými odkazy může být Sonnet najednou konkurenceschopný.
- Subagent si nese vlastní cache. U forku vlákna je cache sdílená, u subagentu oddělená — při plánování rozdělení práce to znamená, že opakovaně používaný subagent se vyplatí víc než nahodilé jednorázové.
Kdo chce šetřit systematicky a napříč týmem, může sáhnout po MCP gateway, která v reálném provozu ušetřila 92 % tokenů — kombinace gatewaye a třímodelového rozdělení se násobí.
Časté otázky
Jak změním model v Claude Code?
Příkazem /model v běžící relaci (alias sonnet, opus, haiku, fable, nebo plné ID jako claude-sonnet-5-5), parametrem --model při startu, nebo trvale v settings.json. Subagentům pak model nastavíš polem model v jejich definičním souboru — platí i pro vestavěný Explore, když si ho přepíšeš vlastní definicí.
Funguje to i s předplatným, nebo jen přes API?
Obojí. Přes API platíš sazby za token (Haiku 0,10/0,50 $, Sonnet 2/10 $, Opus 4/20 $ za milion). S předplatným Pro nebo Max tokeny přímo neplatíš, ale každý model čerpá tvůj limit využití — Haiku subagent ho spotřebuje výrazně pomaleji, takže se ti relace přestanou předčasně ukončovat.
Kdy sáhnout po Opusu místo Sonnetu?
Když rozhoduje kvalita úsudku a chyba je dražší než tokeny: plánování větších feature, architektonická rozhodnutí, bezpečnostní review, složité debugování. Pro každodenní psaní kódu je Sonnet 5.5 správná volba — a na hromadné čtení a sumarizaci stačí Haiku.
Jak ověřím, na jakém modelu subagent běží?
Zadej /tasks, dokud subagent běží — v přehledu úloh uvidíš model jeho řádku. Nejlepší okamžik je krátce po nastavení CLAUDE_CODE_SUBAGENT_MODEL_FORCE, ať máš jistotu, že se nová konfigurace doopravdy chytla.
Začni jedním přepínačem
Nemusíš stavět celou výrobní linku dnes. První krok je jedna definice: vlastní Explore s model: haiku v .claude/agents/. Pěti minutami práce přesuneš nejlevnější a nejobjemnější práci — hledání v kódu — na dvacetkrát levnější model. Až ucítíš úsporu, přidej architecta na Opusu a review subagenta.
Tři modely, tři role, jedna účtenka, která dává smysl. Sonnet staví, Haiku rojí, Opus radí — a ty konečně neplatíš Opusovu hodinovku za to, že ti čte logy.
